Esej - Můj pohled

http://www.maxim.cz/ - ideání kombinace - po dobrém obědě fotbálek:o)

Je středa ráno. Za okny se plouží pochmurné počasí, sem tam ukápne slza z nebe… já sedím v teplé místnosti, před sebou monitor počítače a v hlavě myšlenky na splnění posledního článku pro získání zápočtu…
Po přečtení příspěvků Vás kolegů na blogu, jsem došla k názoru, že jsme se ve skupině sešli všichni se zdravým rozumem a chutí do života. Obzvláště Karel Beran a s ním jeho neutuchající energie…
Ano, anorexie, bulimie je skutečně problém psychicky slabších jedinců,ale… Kdo nebo co je příčinou této vzkvétající nemoci? Je to otázka jen „napadených“ jedinců? Ne…bohužel za to může naše společnost…tím pádem i my…jelikož jsme její součástí…
Společnost se vyvíjí, vše kolem nás modernizuje, určují se vzory krásy…a škatulkuje se…do 55kilo štíhlost, poté již nadváha a končí to obezitou…copak nemůže být žena krásná, když obléká konfekční velikost třeba 42? Kdo má na sebe narvat džíny velikosti 34 ještě navíc cigaretového střihu? Ano, přiznávám, že na někom vypadají skutečně skvěle, ale proč by se tím měla řídit celá populace žen? Vždyť právě proto se stávají „fó pá“, když si slečny s pár kily navíc vezmou uplé kalhoty a tričko nad pupík….Na pohled to není nic moc, ale nedivme se, vždyť i oni si chtějí připadat „in“….
Chvíli budu mluvit (respektive psát) za nás ženy. Diety, sliby, že začneme sportovat a nebudeme se přecpávat…tím si jistě projde řada žen…Proč? Každý den na nás útočí kult štíhlosti…v reklamách jsou samé modelky, v obchodě nemůžeme najít svou velikost a vychrtlá prodavačka si nás při dotazu, zda mají to tričko ve větším, sjede opovržlivě pohledem se slovy, že jsme asi ve špatném obchodě…navíc nám ještě všude vystavují tak zvaně pod nos, co má kolik kalorií. Ano, chápeme, že přibývá obezity, ale když už se rozhodneme, že zhřešíme a zajdeme si do „mekáče“ na Big mac, sotva se požitkářky zakousneme, hned nás písmo na krabičce upozorní, kolik že to do sebe cpeme kcl. Okamžitě se dostaví provinilý pocit, výčitky a rozhodnutí, že od nynějška tu zdravou stravu bereme vážně. Neříkám, že takto smýšlí každá žena, drtivé procento by zcela jistě chtělo svou postavu změnit k lepšímu…
Každý rok mi přijde, že jaro a počátek léta, jsou ve znamení diet. Všemožné časopisy, internetové reklamy apod. na Vás útočí se zaručeným recepty na shození kil…proč? No začne přeci sezóna plavek… a každá žena se najednou snaží vypadat co nejlépe. I proto se zvyšují počty „pacientek“ v čekárnách před ordinacemi plastické chirurgie…Někdo se holt skutečně drží pravidla „co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek“ a pošetří pár desítek tisíc korun a vydá své tělo na pospas odborníků. I přes to, že jako každý takovýto zákrok, obnáší operace jistou dávku bolesti, která ještě pár týdnů „po“ přetrvává. Nemluvě o tom, že taková liposukce, absolutně naruší podkožní tkáně a tím i systém celého těla. Ale komu není rady….
Anorektičky ani bulimičky nezavrhuji…je mi jich líto. Jsou vlastně obětí téhle doby…z počátku chtějí shodit jen pár kil, aby se vešli do svých vysněných džín, posléze přidají ještě trochu a na konci se z nich zbudou bezduché stíny, jejichž sebevražednou zbraní je jejich vlastní tělo. Připadají si krásné a žádané…ano, to skutečně dnes v modelingových kancelářích jsou, ale jen do té doby, než si jejich zdravotní stav sesype a oni nejsou umístěny do nemocnice a psychiatrických léčeben… a co pak? No co by…najdou se přeci další prahnoucí po dokonalosti (již nelze jednat o ženskosti) těla…Absurdita? Ne, skutečnost…bohužel…
Ani já nepatřím mezi to málo žen, které jsou se svou postavou spokojeno…ale naštěstí mě nenapadlo, řešit to takovýmhle způsobem…Ano, dám si raději těstoviny místo houskových knedlíků, ale kdo má odolat maminčiným výborným švestkovým knedlíkům z bramborového těsta, hustě posypané cukrem, tvarohem a polité máslem? To si pak raději půjdu zaběhat…udělám něco dobrého pro své tělo a navíc pobudu nějaký ten čas na čerstvém, nejlépe šumavském, vzduchu…
Tudíž sportu zdar a dobrému jídlu zvlášť!

P.S.: Při psaní tohoto článku jsem přikusovala výborný domácí borůvkový koláč:).

Recenze na odborně psanou knihu

MENTÁLNÍ ANOREXIE
František David Krch
Vydalo nakladatelství Portál Praha, 2002

K této knize mě přivedla má kamarádka, která si bohužel tímto onemocněním prošla
Kniha je jakoby rozdělena do více části, v úvodu spisovatel vysvětluje a popisuje dané problémy při anorexii, a tím související podvýživou a úzkostnou sebekontrolou.
V dalších kapitolách dává pozornost na možnost intervence a motivace nemocných, kteří se dostali až do takového stádia, kdy naprosto odmítají se vzdát jejich naučených dietních návyků, nebo se už si natolik zvykli „hrát“ na nemocného a tím i využívat své blízké, či odborníky, kteří jim chtějí pomoci.
Samostatní oddíl je v knize věnován dětským pacientům V dnešní době to již není žádná velká neznámá, ba naopak se to začíná vidět jako problém vyvstávající nad celou společností. Bylo třeba si uvědomit, že je třeba tento problém řešit a nejen mu jen tak přihlížet.
Dalším velice přínosným obsahem této knihy jsou rady, jak změnit životní styl, jídelní návyky, ale také jaké sportovní aktivity je třeba správně zvolit. Pro člověka trpícího touto nemocí je velmi důležité někdy začít, příruček a knih na téma obezita a jak shodit nabraná kila, je hodně, ale jak kila dát zdravě nahoru, to se již jen tak někde neuvádí. Proto je tato kniha přínosným rádcem pro ty, kteří se rozhodli s touto nemocí zdárně skoncovat.
Díky přečtení této knihy se již nepovažuji za takového laika v tomto oboru a myslím, že bych i dokázala dobře poradit těm, které anorexie zasáhla. Má kamarádky se z anorexie vyléčila – dá-li se to vůbec tak nazvat…a k tomu jí krom jiného pomohla i tato kniha. Obsahy v knize jsou doplněny četnými kazuistiky.

Shrnutí cizojazyčných odborných článků

www.google.cz/obrázky - tak takto již modelky ve Španělsku vypadat nesmějí...

Jestliže jsem si stěžovala na složitost shrnutí česky psaných odborných článků, tak nyní pro mě vyvstává ještě větší problém – cizojazyčné stránky.
Abych se přiznala, má angličtina či němčina není příliš kvalitní, a proto jsem musela sáhnout v jednom případě do pro mě bližších vod, k sousedům Slovákům. Po chvíli jsem zjistila, že ač je slovenština nám blízký jazyk, kolikrát mám problémy přijít na to, co je to vlastně za slovo. Použila jsem stránku, kterou jsem Vám „inzerovala“ již dříve (http://www.ppp.zdravie.sk/) a zde si vybrala článek „Španielsko bojuje s anorexiou kampaňou“.
Tento článek je z minulého roku a myslím, že jste o tématu v něm uvedeném slyšeli. Něco již nakousl kolega Beran:o) a já Vám to tedy ještě přiblížím. Ve Španělsku se konečně rozhodli udělat krok pro zdraví modelek. Jen si to představte…krásné španělské prostředí, slunečné počasí a jediné, co Vám (hlavně mužské populaci) kazí dojem z překrásné přehlídky značkového oblečení jsou modelky…ale jaké…vyzáblé…A právě tomu španělsko řeklo konečně dost. Na molo mohou pouze ženy s BMI nejméně 18, což je přijatelná hranice, která není kaskadérským kouskem nepřijímání potravy. Vyhlásil se tedy boj za přirozené ženské tvary. Izrael se přidal, ale Británie a Francie ne. Ti zřejmě stále touží po kostech obalených kůží a na jistých částech těla jim postačí silikon. Francouzi to odůvodnili tím, že takový rozkaz by vyvol v zemi smích…No, mě to vtipné nepřijde.
Díky Španělsku některé módní značky jako například Mango a Zara přišly od nového roku 2008 na trh s oblečení i s většími velikostmi. A i móda poněkud ustoupila a je velice benevolentní. Proč by se všichni měli oblékat do stejného stylu, když v rozmanitosti je právě ta krása? Konečně to i v takové modelingové velmoci jakou Španělsko beze sporu je, pochopili.

Původní autor pochází ze stránky www.aktualne.sk

Pokud jste zdatní v angličtině, určitě neváhejte navštívit stránky http://www.obezita.net/, kde najdete další odborné články. Pár jsem si jich také přečetla, ale při mé znalosti každého přinejlepším třetího slovíčka jsem se Vám neodvažovala nějaký text zde prezentovat.

Shrnutí česky psaných odborných článků

www.google.cz/obrázky

Mám před sebou těžký úkol – shrnout česky psané odborné články. Začnu tedy obecně…
Odborné texty se liší hlavně kvalitou. Např. někdy s velikým úsilím hledáme a hledáme, poté s radostným výkřikem konečně narazíme na námi hledaný článek a …. výsledek nás zklame. Buď je text naprosto neodborný (ač se tak uvádí) a nebo je naopak odborný až příliš. Kdo z lidí s normálním všeobecným přehledem umí všechny ty odborné názvy? Pochybuji, že jich je hodně.. i proto mě zaujala stránka http://www.fitnet.eu/, kde jsou texty psané srozumitelně a jasně.
Vybrala jsem si článek „Posilování obézních dětí“.
V úvodu se dozvíme informaci, která se stala i v České republice dosti skloňovaná, a to příčina vzrůstu počtu obézních dětí. Asi všichni jsme si všimli, že dnešní děti místo honiček s míči, prohánění svých kol a neustálého pobytu venku dnes spíše vyhledávají méně náročné aktivity. Např. hraní her a surfovaní po internetu na počítači, povalování se u televize… díky tomu se, jak se v článku dočteme, snižuje jejich svalová hmota a od toho se odráží další problémy a pomalu vzniká, samozřejmě ne u všech, obezita.
Dále se zde můžeme dočíst, že na 52. výročním setkání “American College of Sports Medicine (ACSM)” v městě Nashville se odborníci usnesli, že udělají výzkum. Vzali dvě skupiny obézních děti, jednu vystavili posilování ve fitness a druhou ponechali beze změn. Na konci zjistili, že dětem v posilovně se samozřejmě o dost zvětšilo množství svalů v těle a tím i zlepšila jejich kondice.
Pokud dítě aktivně sportuje, nemusí jen posilovat, díky větší svalové základně je pohyblivější a i sám vyhledává dále tyto aktivity. Rodiče jsou poněkud v rozpacích, když se jedná o posilování dětí, ale jak je uvedeno v článku, dětské posilování se při dobrém rozvržení vyplatí. Tak tedy ať žije fotbal a jiné sporty pro děti prospěšné!

Odborný článek napsal a publikoval Dr.Vladimír Kolouch

Anotace odborného článku: Je obezita nemoc?

Hned na začátku článku se dozvídáme, že není úplně jasno, zda je obezita nemoc nebo není. Zda to není jen označení problému na který farmaceutické firmy vynalézají „ zázračné“ léky s vidinou velkého zisku na tlouštících. Myslím, že na tomto něco může být, když se řekne nemoc, každý hned zpozorní, kdežto když je na obzoru nějaký problém, tak nejeden člověk je v klidu.
V USA proběhlo sympozium, kterého se zúčastnili i doktoři Christopher Canon, Samuel Klein a páni profesoři F. Xavier Pi-Sunyer, Scott Grundy. Tito páni zatupovali univerzity Harvardskou, Washingtonskou, Kolumbijskou a Texaskou. Ještě podotýkám, že toto sympozium se konalo na náklady právě těch výše zmiňovaných farmaceutických firem. Tito páni se nedokázali shodnout, zda je obezita nemoc, jen se shodli, že nepodílí na vzniku řady nemocí a že s ní má problémy čím dal větší část populace.
Na zmiňované konferenci padl také názor, že by osobní lékaři měli pacientovi hlídat i jeho váhu a to měřením a vážením při každé návštěvě. Okrajově se zde zmínila i potřeba změny životního stylu, ale více se probírali léky, které by měli ji omezit. Bylo konstatováno, že jsou již vyvinuty léky, které zvyšují spotřebu tuků a omezují jejich tvorbu. Bylo však i dodáno, že kdo vyvine učenější lék, tak ten vydělá samozřejmě více peněz.
Bylo také konstatováno, že američané už nejsou nejtlustším národem světa. Štafetu přebrali obyvatelé ostrova Nauru.
Autor konstatuje, že všichni lékaři, kteří se zde snažili prosadit názor, že obezita je nemoc, jsou propojeni s farmaceutickými firmami. Sám autor zastává ten
názor, že to nemoc není. Jedná se pouze o ukládání nevyužité energie do útrob lidského těla.
Připomíná, že cituji:“nejvýznamnější složkou denního výdeje energie u osob, žijících klasickým způsobem života dneška, je bazální metabolismus (67%-75%).“ Také konstatuje, že pokud není v našem životě na denním pořádku fyzická zátěž, tak ztrácíme každý rok našeho dospělého života 1% svalové hmoty. Je také nutné si uvědomit to, že dříve byla fyzická zátěž normální v běžném životě, ale dnes někteří jedinci tuto složku podstupují jen zřídka.
Celý článek je uzavřen konstatováním, že nejlepší dnešní zátěží jsou cvičební stroje na kterých si sami navolíme zátěž.

Původní autor článku: PaedDr. Vladimír Kolouch, Ph.D.
Zdroj: www.fitnet.eu

Anotace cizojazyčné stránky: www.reduktip.sk

K této stránce jsem se dostal až po nějaké chvíli hledání a ještě odkazem na stránkách ligy proti obezitě. Nevím jak je u našich sousedů mediálně propagovaná, ale byla by rozhodně škoda je přehlížet.
Jsou jednoduše a dobře značeny a to ve dvou rovinách, ve vertikální a horizontální. Na úvodní straně se nalézají zajímavosti z oblasti výživové hodnoty potravin, najdeme zde i celou tabulku těchto hodnot u nejpoužívanějších potravin. Tabulka má sloužit jako pomocník pro hubnutí.
V horizontálních odkazech najdeme odpovědi na nejčastější otázky týkající se daném problematiky, návod na dietu ( krok za krokem ), návod jak si sestavit jídelníček při dietě, výpočet BMI a jednoduché vyhledávání hesel na těchto stránkách.
Vertikální odkazy doplňují a rozšiřují nabídku odkazů horizontálních. Najdeme zde například velice jednoduché vysvětlení co je to nadváha a obezita. Bohužel je toto jednání až moc jednoduché a až na malou výjimku neobsahuje nic ze statistik. Přiznám se, že mi tu nějaký graf nebo více čísel chybí – a to nejsem nějaký matematický fanatik.
Poněkud více čísel a pohledný graf nacházím až v odkazu Program snižování hmotnosti. Je tu hezky popsané jak postupovat, krok za krokem. Je zde taky uvedeno to, že je nutné si stanovit reálný cíl. Není možné chtít zhubnou za měsíc 18 kg. Nebo abych byl přesnější možné to snad i je, ale zdravé rozhodně ne. Razantní lékařsky nekontrolovaná dieta napáchá více škody než užitku.
Je zde i sekce pro lékaře, ale protože nemáme lékařské vzdělání neměli bychom přejít úvodní otázku. A proto, že ctíme zásady slušného chování, tak to neporuším.
Nachází se zde i odkaz Edukační brožůry, po jeho otevření se však neobjeví seznam brožůr, ale naskytne se nám tabulka k vyplnění osobních odkazů, aby nám brožůru mohli zaslat. Nemohu však říci, zda za nějaký finanční obnos nebo zdarma.
Na stránce nechybí ani odkazy na další www stránky s podobnou problematikou. Je zde i klasické vyhledávání odkazů, článků na těchto stránkách.
Kdo chce začít s hubnutím a nebojí se cizího jazyka, tak ať se určitě podívá na tyto stránky. Myslím, že mu mohou pomoci.

Slovníkové heslo: Deprese

Může se zdát, že tento termín s danou problematikou nesouvisí, ale opak je pravdou. Člověk trpící anorexií či bulimií mají vysoké předpoklady pro vznik deprese. Většinou i do deprese upadají.
Deprese je v podstatě duševní porucha, stav mysli, která se projevuje skleslou náladou, která trvá delší dobu. Pacient je sklíčený, má chmurné myšlení a trudomyslné úvahy. Dále se uvádí, že není schopen smysluplné činnosti a ostatní se jeví jako lenoch s nezájmem o své okolí. Je jakoby zpomalený, jak po stránce psychické tak i fyzické, vše mu trvá poněkud déle.
Deprese jako jev sám o sobě postihne alespoň jednou za život 10 – 15% populace. Nejčastěji se tak stává mezi 25 až 30 rokem života. Je to jev, který může vést až k sebevraždě. Dlouhotrvající deprese může poškodit tělo jak po psychické stránce tak i po stránce fyzické. Může vést k postupnému oslabení a po té i poškození obranyschopnosti.
Proti depresi se doporučují některé velice jednoduché věci: klidné rodinné rituály, jakýsi denní řád, dostatek přátel, kultivace vztahů na pracovišti…


Zdroj: paveldanko.com/deprese/jaksebranit.php
www.deprese.com