Chudnete.sk-anotace na cizojazyčnou stránku

Chtěl bych Vás seznámit s internetovou adresou http://www.chudnete.sk/. Jedná se slovenské stránky zabývající se léčbou obezity.
Ani při bližším prozkoumání jsem však nezjistil jakým způsobem mají stránky pomoci. Jediná možnost jak to zjistit je patrně zaslání e-mailu na adresu, která je zde uvedena, nicméně „strach mi to nedovolí.“ Již první pohled na stránku mě naplnil nedůvěrou. Grafická úprava působí dost lacině, a celkový vzhled a množství informací k prostudování také není valné.
Spíše odpudivě na mě působí fotografie typu „před tím, potom.“ Tento fígl je snad ze všech reklamních triků nejstarší, a už působí trochu trapně.
Dalším doplňkem stránek jsou příběhy mužů a žen, kteří se s obezitou vypořádali právě díky radám z této adresy. Samozřejmě se nechci dotknout lidí, kteří zde popsali své zkušenosti ( pokud nejsou vymyšlené). Ale něco jsem o způsobu takovéto reklamy přečetl a ani sebe-dojemnější příběh mne bohužel nenaplňuje důvěrou.
Stránky se nesou v duchu „snadno a rychle,“ což v případě úspěšného boje s obezitou není tak docela možné.
Můj celkový dojem z této adresy není nijak dobrý. Nenacházím zde nic nového, co by nějakým způsobem vystupovalo z šedi běžných internetových stránek. Rád bych řekl něco kladného, bohužel nevím čeho bych se chytil. Na adresu se podívat můžete, ale nemyslím si, že by Vás to nějakým způsobem mohlo obohatit. Můj osobní dojem je takový, že jde o snahu vymámit z důvěřivých lidí peníze za další prázdnou naději na zhubnutí.

www.abcdieta.cz-recenze na česky psanou internetovou stránku

Chtěl bych Vás seznámit s internetovou stránkou http://www.abcdieta.cz/. Jak už název napovídá, jedná se o adresu zabývající se vhodným stravování během procesu hubnutí.
Grafika a zpracování stránek je velmi pěkné. Kombinace zelené a oranžové barvy působí svěže a optimisticky. Pocit, že „s námi se to určitě podaří“ navozuje i příjemná tvář Olgy Dubové (spoluautorka stránek) a důvěryhodný obličej pana doktora Petra Fořta ( známého z televizního pořadu ČT1, a též garanta stránek. Vpravo jsou umístěny odborné články pojednávající o problémech, resp. nejčastěji pokládaných otázkách.
Ovšem nejvíce mne zarazila levá část stránky. Na ní jsou v úhledném sloupečku fotografie jídel v úhledných bílých balíčcích. Po bližším zkoumání mi ale došel jejich význam i význam těchto stránek. Jedná se o jídla dietní a pokud možno vyvážená. Na stránkách si totiž můžete objednat donášku těchto, i jiných pokrmů, přímo do bytu. Výhodou tohoto systému je, že dostanete stravu vyváženou tak, že se nemusíte trápit se čtením kalorií na obalech. Nevýhodou je samozřejmě částka, kterou musíte za tuto službu zaplatit. Jsou zde uvedeny ceníky a druhy jednotlivých služeb. Můžete si také objednat pouze jednotýdenní „zkušební test,“ aby jste zjistili jak služba funguje. I za zkušební dobu ovšem platíte.
Zdálo by se, že ke stránkám, kvůli jejich komerčnosti zaujmu negativní postoj. Není tomu tak. Na rozdíl od mnoha jiných, zde autoři „netlačí na pilu.“ Do rubriky častých dotazů píše sám doktor Fořt, takže o odbornost snad nemusíme mít strach. Ale pokud se o obezitu zajímáte jako o celkový problém, a zajímají vás podrobnější informace, hledejte jinde.

Česky psané internetové stránky: http://www.stob.cz/

Dobrý den. Chtěl bych vás seznámit s internetovou stránkou http://www.stob.cz/. Jedná se o stránku zabývající se obezitou a bojem proti ní.
Stránky na první pohled zaujmou svou podrobností a pečlivou výstavbou. Jednotlivé oddíly jsou zřetelně vyznačeny a samozřejmě nesmí chybět prostor pro čtenáře. Stránky jsou skutečně velmi obsáhlé. Jednotlivé Rubriky:

-Strategie a taktika: pro lidi, kteří začínají hubnout.
-Výživa: informace o správném stravování při redukování váhy
-Psychologie: o problémech psychiky při hubnutí
-Média: informace o knihách o hubnutí, které vyšly
-Věda a výzkum
- Časté dotazy
-Obezita a zdraví
-Sdělení a výzvy
-Články čtenářů a čtenářek

Zaujaly mě také tabulky s kaloriemi a hodnotami různých druhů jídel. Je možno si zde vypočítat i index vaší tělesné hmotnosti. Dále zde jsou kontakty na odborníky na výživu, kteří jsou připraveni pomoci.
Stránky se, narozdíl od mnoha ryze komerčních, zabývají problémem obezity jako celku. Jsou zde i recenze na knihy o hubnutí. Dokonce i na léky a přípravky jsou podrobeny kritice specialistů v oboru.
Celkově musím adresu Stob.cz ohodnotit velmi kladně. V záplavě "rádoby" pomáhajících stránek, je skutečně velmi osvěžující vidět, že se o obezitu skutečně někdo zajímá jako o zdravotní problém a jeho léčbu, nikoli jen o "špeky" celebrit.

P.J.Cooper- Mentální bulimie a záchvatovité přejídání- recenze na odbornou knihu

Dobrý den. Chtěl bych Vás seznámit s knihou Petera J. Coppera Mentální bulimie a záchvatovité přejídání. Jedná se o příručku pro lidi trpící touto poruchou, pro lidi, kteří případně chtějí pomoci svým blízkým, či jen pro ty, kteří se touto problematikou zabývají z pouhého zájmu.
Na poli poruch příjmu potravy je autor velmi zkušený. Prof. Cooper vyučuje na universitách v Readingu a Cambridge. Mimo to se věnuje též klinicko- psycologické praxi. Jeho průprava je tedy jak teoretická, tak praktická, což je pro čtenáře velké plus.
Teď ke knize samé… Je rozdělena na dvě části. První je ryze informační. Autor zde podrobně popisuje první příznaky, průběh onemocnění a dopady bulimie na zdraví nemocných. Důležitou součástí jsou zde faktory, resp. důvody vzniku potíží s příjmem potravy. Druhá část je jakousi příručkou pro nemocné, kteří se chtějí léčit. Cooper se snaží podrobně, a přitom velmi „polopaticky,“ postupně vysvětlit jak s příručkou nakládat, tak aby léčba byla účinná. Posledním doplňkem jsou ještě jednotlivé příběhy uživatelek této příručky. Nejde zde ale o reklamu. Čtenář si díky nim může představit jak nemoc probíhá, co prožívají a jak se cítí lidé trpící touto nemocí. Tolik seznámení se stylem, jakým je kniha napsána.
„ Svépomocná příručka, která tvoří podstatnou část této knihy, je založena na využití zásad kognitivně behaviorální terapie při léčbě mentální bulimie a záchvatového přejídání.“ Tak zní začátek poděkování Petera J. Coopera v úvodu knihy. Při jejím přečtení mě napadlo, že je tato kniha určena pouze pro zasvěcené. Opak je pravdou. Navzdory svému vzdělání, autor velmi jednoduchým jazykem probírá jednotlivé části tématiky. Nezabíhá do přílišných detailů, nezahrne čtenáře množstvím odborných termínů. Je to skutečně nutné, neboť zoufalý a zničený člověk jistě spíše potřebuje velmi jednoduše vysvětlit svůj problém. Sposta latinských názvů a lékařská hantýrka by mohla nemocného rychle odradit.
Při pročítání první části knihy jsem narazil na spostu zajímavých informací. Zejména propojení jednotlivých funkcí lidského těla mě, jako naprostého laika, velmi překvapila. Například by mě nikdy nenapadlo, že časté zvracení má naprosto destruktivní účinek na kvalitu zubní skloviny. Autor totiž zkažené zuby definuje jako jeden z hlavních příznaků. Proč je tomu tak?
Společně s obsahem žaludku se do dutiny ústní dostávají i žaludeční kyseliny. Ty mají samozřejmě negativní dopad na kvalitu zubů. Nejen pro pacienty s poruchou příjmu potravy, je zajímavou zkušeností, že okamžitým a drsným čištěním zubů, za účelem zbavení se zápachu z úst, se devastace zubní skloviny spíše uspíší. Nicméně, pokud máte zrovna problémy se zažíváním, nebo máte za sebou "těžkou noc," klidně si zuby vyčistit můžete. Problém se týká zejména anorektiček. Nemocné dívky chodí totiž zvracet až desetkrát denně!!! I když P. J. Cooper zachovává přísně informační tón, některé jeho poznámky jsou velmi sugestivní a zejména o dvě řádky výše zmíněný problém ve mě vyvolal určité pohnutí. Zvracení je úkon velmi unavující (nepočítám teď značnou dehydrataci, kterou způsoubuje), a přestava tohoto úkonu prováděného každý den tolikrát, pro mě byla sině deprimující. Dále mne přkvapilo, jak velká část pacientů si pomáhá prostředky jako jsou laxativa a diuretika. Tyto prostředky mají ještě jednu velkou nevýhodu, a to takovou, že způsobují závislost.
Důležitou částí je několikrát opakované pojednání o "spouštěčích" mentální bulimie. Dělí je na tří faktory: Fyzické, Psychické a Sociální. Fyzické spočívají v dědičnosti. Tato domněnka se zakládá na faktu, že v rodinách pacientů jsou zděděné tendence k depresím. Někteří vědci se také domnívají, že tendence k problémům s mentální bulimií, či záchvatovitým přejídáním je geneticky podložena. Psychické faktory se týkají především myšlení pacientky, resp. jedná se o celkový obraz psychiky. Velmi důležité jsou předchozí špatné zážitky jako. Nemohu se zbavit dojmu, že pro autora jsou psychické "spouštěče" v problému bulimie nejdůležitější. Třetí a poslední faktor je faktor sociální. Vliv okolí a kultury, ve které pacient žije, si nese svůj díl viny. Cooper to dokládá na jednoduchém faktu: Problémy s příjmem potravy se vyskytují téměř výhradně v některých kulturách, či částech společnosti. Například modelek, baletek atd.
První část knihy je ještě doplněna výsledky v tabulkách, obrázky a schématy sloužícími k důkladnějšímu pochopení problému. Teď k druhé části ...
Druhá polovina knihy je tou důležitější a praktickou. V předmluvě k ní autor nejprve vysvětluje jak příručku používat. Vysvětluje, že ji především musíme chápat jako uzavřený celek, nikoli pouze po jednotlivých krocích. Při léčbě je nutno se stále vracet a opakovat postupy. Ještě než přejde k samotným krokům upozorňuje pro koho není příručka vhodná a informuje i o jiných možnostech léčení, což je velmi sympatické.
O jednotlivých krocích se rozepisovat nebudu. Myslím, že stačí jejich stručný popis a vyjmenování. Autor ve svém "laickém" popisu pokračuje i nadále, píše srozumitelně a jasně.

Krok číslo 1: Zaznamenávání jídel- je důležité vidět jak na tom s jídlem pacient je
Krok číslo 2: Zavedení jídelního plánu- jídlo musí být pravidelné
Krok číslo 3: Naučte se předcházet záchvatům přejídání
Krok číslo 4: Řešení problémů- přejídání nesmí být reakcí na stresové situace
Krok číslo 5: Skončete s dietami- diety jsou povětšinou přímím důsledkem záchvatu
přejídání, porušená dieta znamená pro pacienta
selhání a beznaděj řeší přemírou jídla
Krok číslo 6: Změňte svůj způsob myšlení

Slovo na závěr: "Příručka" je pro tuto publikaci více než vhodný výraz. P.J.Cooper toto dílo sepsal skutečně pro "normální" lidi, tedy bez většího povědomí o problému s bulimií. Jako laik nemohu vědět do jaké míry je příručka účinná, či její skutečnou odbornost. Její jedinný problém, z mého pohledu, je někdy trochu nepřehledná koncepce a čas od času jsem měl pocit, že čtu stále totéž. Možná, že ale přesně o to jde. Bulimie se totiž stále točí okolo stejných témat a problémů.
Celkově bych knihu ohodnotil velmi kladně. Díky ní jsem získal představu, jak nemoc probíhá a jak se zachovat při setkání s ní. Od jejího přečtení se na lidi, trpící touto nemocí nedívám tak odměřeně, protože se bulimie může časem dotýkat každého z nás.

Anotace cizojazyčné stránky: www.zdravcentra.sk/cps/rde/xchg/zcsk/xsl/56.html

Projekt Zdravcentra byl zahájen roku 2002. Jeho posláním je informovat odborníky i širokou veřejnost a dává prostor lékařům, aby se zde prezentovali. Tyto stránky nejsou tedy zcela o obezitě, ale tento problém je zde zastoupen samostatným oddílem.
S již výše zmiňovaným oddílem zabývajícím se naší problematikou spolupracuje pan Prof. Rajko Doleček, který, myslím si, je v ČR velice známým odborníkem daného tématu. Velice jej propagovala paní Helena Růžičková a měli spolu mnoho zábavných zážitků.
Stránky působí velice příjemným dojmem. Na levé straně figuruje přehledný rozcestník, který napomáhá k dobré orientaci v celých stránkách. Úvodní stránka oddílu o obezitě je velice jednoduchá a jsou na ní pouze úryvky článků zabývajících se obezitou. Celý tento oddíl je zastřešen fotografií pana profesora, jak jsem již předeslal, ale veškeré články vypracoval pan MUDr. Ivan Klener z Litoměřic. Chápu tudíž osobu Prof. Dolečka jako takový magnet, který má zajistit příliv čtenářů.
Samotné články jsou psány zajímavě, ale myslím si, že by některé snesly ještě trochu zjednodušení. Pro Vaši představu několik názvů: Obezita a kardiovaskulární rizika, Obezita je hazard se zdravím, Psychologie jídla, Genetika přispívá k objasnění pandemie obezity, Leptin,…
S Vaším dovolením se více zaoberu článkem Chirurgie obezity. Hned na začátku článku je jakési zhrnutí, které nám říká o čem všem se zde máme šanci dozvědět. Popisuje zde krátká historie chirurgie obezity, její metody a možné nežádoucí účinky. Pan doktor zde vysvětluje také pojem monstrózní obezita a dává jasné vysvětlení pro koho zmiňované chirurgické zákroky jsou. Každý zákrok je zde vysvětlen a je vystižena jeho podstata.
Celkově bych tyto stránky hodnotil kladně, jen mne mrzí, dovolte mi toto označení, podvod, který je páchán na čtenáře s osobou pana Prof. Dolečka.

Zdroj: www.zdravcentra.sk/cps/rde/xchg/zcsk/xsl/56.html

Recenze:

Cooper Peter J. – MENTÁLNÍ BULIMIE a záchvatovité přejídání; Jak se uzdravit

( Vydalo nakladatelství VOTOBIA, Olomouc, 1995, z anglického originálu Bulimia Nervosa and Binge-Eating: A guide to Recovery )

Kniha, kterou vám tímto chci představit, se věnuje, jak již název prozrazuje, poruchám příjmu potravy. Mentální bulimie je často spojená právě se záchvatovitým přejídáním,protože po konzumaci nadměrného množství potravy se dostaví pocit provinění, který většina postižených řeší právě zvracením, užíváním diuretik a laxativ, což je spjato s mentální bulimií. V první části publikace nazvané Záchvatovité přejídaní a mentální bulimie jsou uvedeny široké informace, čtenář se dozvídá, co to vlastně je, jak se tyto poruchy projevují, co způsobují, co může být příčinou, jaké jsou způsoby léčby a další. Je složité určit, kde je ta hranice hrozby onemocnění, snad každé slečně se hlavou prohánějí myšlenky typu: Nejsem hubená, Chtěla bych mít lepší postavu, Jéžiš, to jsem se zas přejedla, neměla jsem toho sníst tolik, Měla bych začít víc se hlídat... Snad nikdo není stoprocentně spokojený se svou postavou, ale v těchto případech jde o čirou nenávist určitých partií svého těla. Řešení proto hledají v drastických dietách a hladovkách, což logicky vede k tomu, že jednou to tělo prostě nevydrží a řekne si o přísun jídla, který je ovšem posílen o neodolatelnou chuť na všechno, co bylo zakázáno samozřejmě ve velkém množství, protože se připravuje na další atak nedostatku. Automaticky se dostaví pocit naprosté plnosti a provinění a následuje kompenzace v totálním vyprázdnění žaludku. Některé pacientky pijí litry vody a stále dokola vyvolávají zvracení,dokud není obsah žaludku opět pouze voda. Vyvolané zvracení buď mechanicky, nebo chemickou cestou pomocí různých prostředků ( např. slaná voda, různé domácí prostředky, šampon, ipekakový sirup – hlavěnka dávivá,...) se stává závislostí: „ Už osm let si říkám, že tohle je naposled, co zvracím. Nejdřív mi zvracení nevadilo, protože jsem si myslela, že bych ho dokázala potlačit, kdybych chtěla. Ale brzy jsem zjistila, že zvracení ovládá mne , a nikoliv obráceně. Teď se mi zdá, že s tím absolutně nedokážu přestat.“ ( citace str.30 ). V tomto stavu je nesmírně těžké přestat, hlavní je si uvědomit, že to je problém! Bohužel potíže nesouvisí pouze s příjmem potravy, ale samozřejmě s každodenním životem vůbec, protože se odehrávají v ústraní, ale běžný společenský život se většinou točí kolem jídla. Přátelé se scházejí v restauracích a hospodách, rodiny se scházejí u společného stolu... Mnoho postižených proto někdy až celé roky uchovává své potíže se stravováním v naprosté tajnosti a důsledkem je jejich izolovanost. Pro bulimičky je čím dál těžší chodit do společnosti, společné obědy a večeře se pro ně stávají utrpením, jsou z nich velmi osamělí lidé.

Tyto poruchy vznikají jako součinnost fyzických, psychologických a sociálních faktorů. Vše souvisí se vším, příčiny dosud nebyly dostatečně prozkoumány, ale autor v knize uvádí, že není zcela vylučitelná i genetická determinace, například se stává, že se poruchy „udržují“ v rodině, a také u jednovaječných dvojčat je mnohem větší pravděpodobnost, že v případě poruchy jednoho dvojčete, onemocní i druhé. Také se to ale dá vysvětlit tak, že rodina jako taková sdílí stejné prostředí. To může vysvětlit, že se poruchy příjmu potravy v rodinách dědí. Co se týče genetiky,tak i tendence k nadváze spolu s dalšími psychosociálními faktory může přispívat ke vzniku stravovací poruchy. Z textu na stranách 50 až 55 vyplývá, že k těmto poruchám jsou náchylní lidé mající sklon k perfekcionalismu a zároveň určitého pocitu neschopnosti. Velice zajímavé je schéma bludného kruhu ( str.61 ): Zjednodušeně jde o to, že nízké sebevědomí vyvolá přehnanou pozornost věnovanou své postavě a hmotnosti, následuje zavedení přísné diety, kterou ovšem není možné držet dlouho a přecházíme k dalšímu kroku, a to je záchvatovité přejídání s následkem vyvolaného zvracení, to k lepšímu sebevědomí moc nepřispívá a ani to neodpoutá pozornost od svého těla, což vede k dalším dietám jako trest za slabou výdrž, celý kruh se uzavírá a pokračuje stále dokola.

Autor se zaměřil především na osoby trpící poruchou, slouží tedy jako návod k svépomocnému uzdravení. Věřím, že díky jednotlivým detailně popsaným krokům, jak začít opět kontrolovat přísun a výdej energie, jsou nemocné schopné začít „normálně žít“. Nejprve je důležité, aby si dívky uvědomily, proč se vrátit k normálnímu stravování – jsou to 3 hlavní důvody:

Psychologické – nemusí cítit zahanbení a vinu pokaždé, když se nají, necítí se méněcenné, mizí kolísaní nálad, deprese a zbaví se nadvlády jídla,které ji dosud vedlo celý život.

Společenské – nemusí se schovávat před společností, nemusí být neustále samotné, mizí izolovanost,zlepšení vztahů v rodině.

Zdravotní – zmizí bolesti břicha, krku, celkově se obnoví zažívací trakt, vyrovnání hladiny tekutin a draslíku, což může způsobit srdeční arytmii.

V druhé části knihy je uveden svépomocný „odvykací“ program o 6 bodech:

1) Monitorování – systematické vedení písemných záznamů o tom, co jí

2) Jídelní plán – sestavit takový jídelníček, aby obsahoval potřebné živiny a snažit se ho dodržovat

3) Zasáhnout – naučit se vypozorovat, které situace vedou k přejídání a snažit se je řešit jiným způsobem nebo se jim vyhýbat

4) Řešení problémů

5) Konec dietám – důležitá je co nejrozmanitější strava

6) Změna způsobu myšlení – identifikovat postoje a názory, které stojí a obtížemi s jídlem, a pokusit se je změnit

Po tomto základním plánu je dopodrobna rozepsaná každá položka.jsou zde uvedené návody, jak vést záznamy o jídle, jak zdravě kontrolovat svou váhu, příklady jídelníčku po úpravě, tabulky vhodných potravin další užitečné rady a porady pro uzdravení.

Tato kniha je psána celkem srozumitelně, nejde o zahlcení odbornými výrazy, ale přesto se dozvíte vše důležité na odborné úrovni. Text je oživen výpověďmi dívek trpících mentální bulimií a záchvatovitým přejídáním formou přímé řeči jako důkazy tvrzení v daných kapitolkách. Tuto publikaci bych určitě doporučila všem, kteří jsou v jakémkoli styku s osobou postiženou touto psychosomatickou poruchou příjmu potravy, i když je samozřejmé, že jednotlivý případ od případu je zcela jedinečný, každý se může zachovat naprosto jinak, než očekáváme, přesto si myslím, že je ideální pomůckou k úspěšnému zvládnutí nastalého problému. A také je výborným zdrojem informací pro lidi, kteří se chtějí o této problematice dozvědět něco více.

Zázraky z televizní reklamy- anotace

V poslední době mne nic nepobavilo, a zárověň nenakrklo, tak jako reklama na další úžasný prostředek na zvládnutí nadbytečných kil. Asi jste jej zaznamenali i vy. Jedná se o takový úžasný modrý parní pytel. Jeho název uvádět nebudu (jelikož si jej nepamatuji a je to konec konců jedno). Princip je jednoduchý. Do přilehlé nádrže nalijete vařící vodu, sednete si dovnitř a pak už jen sedíte a relaxujete. Dá se v tom dokonce koukat na televizi.
Spíše mě zaujal tím, jak primitivně a naivně působí na rozumě uvažujícího člověka. Představa, že díky spojení látky a páry získám postavu jako kreslený komiksový hrdina ( pokud ovšem nevypadá jako Myšpulín ze Čtyřlístku) , mě opravdu pobavila.
Zábava a smích však končí v momentě, kdy si s hrůzou uvědomím, že jsou lidé, kteří si takovou věc koupí. Vlasy mi při té myšlence vstávají hrůzou a nechápavě kroutím hlavou. Když se ale hlouběji zamyslím ( a to dělám málokdy), nemohu tyto lidi odsoudit. Alespoň tedy část z nich.
Lidé, kteří neustále vedou boj sami se sebou, svým tělem i psychikou, jsou třeba zoufalý z neustálých neúspěchů a zkouší už úplně vše. Nejprve nepomohou zaručené diety, pak lékař a nakonec ani pouliční prodavač bylinek. Tak co zkusit tohle? Na televizní reklamě mě vždy fascinoval způsob, jakým obchoduje s lidskou naivitou ( lidově řečeno blbostí). Případ modrého pytle je jedním z mnoha. Další byly například boty, díky nimž se dalo hubnout a Váš úspěch byl zaručen. V návodu k správnému použití bylo napsáno, že pro správnou funkci bot je nutné mít dostatek pohybu. Víc už snad dodávat nemusím.
Média a reklama samozřejmě klamou. Jejich prací je vynést na piedestal výhody, a nevýhody zakrýt pláštěm neviditelnosti. Je to jejich práce a netřeba se na ně hněvat, ale lhát nemusí. Pára pravděpodobně má jistý účinek na spalování tuků, asi na tom něco bude. Ale ať mi nikdo netvrdí, že když si člověk, se silnou obezitou, sedne do pytle naplněného párou, že náhle vystoupí vysportovaný model, který si kvůli vypracovaným bicepsů nedovede zavázat tkaničku u bot. Šílené. Vyléčí tak akorát rýmu.
Obezitou zatím netrpím, takže se nedovedu plně vcítit do pocitů lidí, kteří mají takový problém. Ale zoufalý člověk může dělat hlouposti a jednou takovou je i koupě pytlů, hubnoucích bot atd. Recept na udržení, popř. shození váhy je jednoduchý: Za prvé: Pravidelný pohyb ( prostě místo MHD jděte pěšky). Za druhé: Jíst, ale nežrat.

Anotace na cizojazyčnou stránku:http://www.edusan.sk/aktualne_temy/obezita.htm

Dosavadní anotace se týkaly především anorexie a bulimie...Vyhledala jsem slovenskou stránku,která se zabývá dalším extrémem,a to obezitou.Stránka je opravdu přehledná,dobře značená,ale na můj vkus celkem stručná,co se týče obsahu tak spíš doplňující,takže kdo se chce dozvědět víc,tak pro něj tahle stránka není ideální .
Co se tu dozvíte?Mj.definici obezity,příčiny,něco o dietách a také o chemických prostředcích,které působí na organismus a mají vliv na náš metabolismus .Vite,jak zjistíte,že trpíte nadváhou?Slouží k tomu BMI-Body mass index,krerý se vypočítá:BMI = kg/(výška v metrech)2.Výsledek vám řekne,zda je vaše váha ještě v normě,nebo je třeba s ní něco dělat.
Setkáte se tu také s odbornými výrazy,např.s patofyziologií,pojmem naprosto nesrozumitelnym:).Máte tu na výběr z několika různých diet, s tím,že každá je založená na jiném principu.
Na konci jsou doporučené stránky,které vás odkážou dále.Mají ovšem význam jen pro ty,kteří jsou zběhlí v anglickém jazyce.Jedná se o stránky,jejichž náplní jsou informace převážně o obezitě,redukční dietě,o chirurgické léčbě obezity a odkazy na informační cetrum pro obezitu.
P.S.-doporučuju české stránky:)

Slovníkové heslo: Mentální anorexie

( latinsky anorexia nervosa, z řečtiny an – zbavení, nedostatek; orexis – chuť)

Jde o duševní psychosomatické onemocnění, pacient má nutkavou potřebu změnit vlastní vzhled - zhubnout - je neustále nespokojen se svou postavou, snaží se dosáhnout „ideálu“ drastickými dietami a nadměrným sportovním výkonem, což vede k rychlému snižování hmotnosti až na hranici únosnosti. Je to typické onemocnění dívek a mladých žen. Průměrný věk, kdy anorexie začíná, je 14 – 18 let, ale nevyhýbá se jiným věkovým kategoriím. První věrohodně popsané případy se vyskytují v druhé polovině 19. století, anorexií údajně trpěla i císařovna Alžběta Bavorská zvaná Sissi.

Hlavní příznaky
Klíčové příznaky mentální anorexie jsou tyto:

• tělesná váha se nachází pod normálem a je na této úrovni dobrovolně udržována, a to i drastickými prostředky. Ty se liší podle typu anorexie - u typu restriktivního (nebulimického) pacientka zkrátka nejí nebo jí velmi málo, cvičí, někdy zvrací a bere projímadla a diuretika. U typu purgativního (bulimického) dochází k záchvatům přejídání, které potom pacientka kompenzuje opět zvracením nebo užíváním projímadel. Bulimie má s anorexií velmi blízko – často jedna z nemocí vede k druhé nebo dojde k jejich koexistenci
• intenzivní, patologický strach z přibývání na váze a neustálý pocit tloušťky a s tím související neustálá kontrola váhy
• endokrinní poruchy - ženy v plodném věku ztrácejí menstruaci (pokud neužívají hormony), muži potenci; pokud se porucha vyvine před pubertou nebo v pubertě, zastaví se nebo výrazně zpomalí vývoj sekundárních pohlavních znaků
• nespavost a nesoustředěnost

Pokud některém z kritérií nevyhovuje, ale jinak celkový obraz mentální anorexii odpovídá, jde o atypickou mentální anorexii (nebo může jít také o MA počínající - dívka hladoví teprve krátce a ještě nesplňuje podmínku chorobné vyhublosti). Taková porucha se může vyvinout například i po dlouhém "tělesném" onemocnění.

V pokročilejší fázi si již lze všimnout i dalších příznaků, které bývají nepřehlédnutelné; tehdy také většinou dochází k "odhalení" ze strany okolí. Hlavním příznakem je většinou (někdy se vyskytovat nemusí) nápadná vyhublost - hmotnost je 15 a méně % pod normálem (nebo BMI je pod 17,5). Pod kůží znatelně vystupují kosti, především klouby, hroty obratlů, žebra.
Spolu se snížením hmotnosti na hranici podvýživy se mění pohyby - stávají se vláčnými a pomalými. Tento styl pohybů spolu s nehybným, až voskovým výrazem ve tváři je typický pro anorektičky. Nedostatkem živin trpí nehty, vlasy a pokožka - nehty se lámou a třepí, vlasy vypadávají, pokožka je dehydrovaná a má šedavou, nažloutlou, zkrátka nezdravou barvu.Celkový zdravotní stav se může dostat až do fáze, kdy jsou rozházené základní životní funkce a v momentě selhávání správné termoregulace těla se objevuje lanugo = jemné ochlupení,které mívají nenarozené děti, jako pomoc udržení stálé tělesné teploty. Změny v chování většinou pacientky umí výborně maskovat, nicméně všechno tajit nelze. Oblíbené je cvičení, ovšem nejen klasické, např. aerobik - všímejte si častých vycházek, dobrovolného dlouhého venčení psa apod. Anorektičky často cvičí v noci, kdy je menší pravděpodobnost, že je někdo nachytá. Také jsou velmi často v neustálém pohybu – šoupání nohou, poklepávání,..., což je nejen výraz nervozity, ale také součást neustálého výdeje energie. Mají pocit, že tak spálí více kalorií. Aby se o tom přesvědčily, často se několikrát denně váží.
Časté je zneužívání laxativ (projímadel), diuretik (látek, které odstraňují z těla vodu), někdy i jiných léků, jako jsou různé pilulky na hubnutí nebo léky na potlačení chuti k jídlu. Dávky, které si anorektičky berou, jsou zpravidla "koňské" a pravidelné a to s sebou samozřejmě nese spoustu rizik.

Zdravotní následky

Následků dlouhodobého nedostatku živin i chován souvisejícího s poruchami příjmu potravy a fyzického přetěžování těla je široká škála:

1) srdeční arytmie, bradykardie (zpomalení tepové frekvence pod 60 tepů za minutu) hypotenze (snížení tlaku pod 90/60) - za zhoršení funkcí krevního oběhu může silný nedostatek tekutin a narušení rovnováhy elektrolytů v těle. Tyto komplikace jsou nebezpečné, neboť na ně lze samozřejmě zemřít.
2) anémie - nedostatek železa. Při krevním testu bývá odhalena snížená sedimentace a nedostatečný počet bílých krvinek.
3) močové kameny, otoky končetin způsobené špatnou funkcí ledvin - někdy jsou na nohách patrné otoky nad těsným lemem ponožek, otékají ruce a nohy, obličej je opuchlý.
4) snížení hustoty kostí - kosti fungují jako zásobárny vápníku, který si odtud tělo v případě jeho nedostatku bere. Obvykle se to děje ve stáří a tak vzniká nemoc, která se nazývá osteoporóza - řídnutí kostí. "Díky" anorexii lze poznat slasti osteoporózy už v mládí - netraumatické, tedy "samy od sebe" vzniklé zlomeniny, bolesti zad atd. Osteoporóza je nebezpečným dlouhodobým následkem anorexie.
5) nejrůznější neurologické komplikace - svalová slabost, křeče, motorické poruchy, bolesti hlavy, mdloby, dvojité vidění, zmatenost. Při EEG vyšetření někdy bývá abnormální nález.
6) abnormální stravování má za následek dlouhou řadu gastrointestinálních komplikací - snížená funkčnost žaludku a střev, nevolnosti a křeče, zácpa, různé záněty (nebezpečné jsou záněty jícnu, které mohou vyústit až ve vředy a protržení jícnu), perforace (proděravění) žaludku... Při častém zvracení (a také při nadměrném množství citrusů ve stravě - oblíbeným pitím anorektiček bývá voda s citrónem, protože v některých dietních návodech můžeme najít - mimochodem v podstatě mylnou - informaci, že citrusy kalorie nepřidávají, ale spalují) dochází časem k charakteristickému porušení zubní skloviny.
7) poruchy termoregulace - studené končetiny, třas
8 ) poruchy menstruačního cyklu a plodnosti - nebezpečné zvláště u dospívajících děvčat. Pokud dívka trpí anorexií v době vývinu pohlavních orgánů, může vývoj zabrzdit nebo pokazit tak, že zůstane neplodná.

Zdroje: http://cs.wikipedia.org/wiki/Anorexie, www.stripky.cz/nemoci/vyziva/anorexie.html , www.idealni.cz , www.sweb.cz/anorexiebulimie/