
Index tělesné hmotnosti
Index tělesné hmotnosti, obvykle označovaný zkratkou BMI pochází z angličtiny (body mass index) a je to číslo používané jako měřítko obezity, které umožňuje porovnávat lidi s různou výškou. Index vypočítáme, když hmotnost člověka vydělíme jeho výškou znásobenou na druhou.
Index tělesné hmotnosti, obvykle označovaný zkratkou BMI pochází z angličtiny (body mass index) a je to číslo používané jako měřítko obezity, které umožňuje porovnávat lidi s různou výškou. Index vypočítáme, když hmotnost člověka vydělíme jeho výškou znásobenou na druhou.
Vzorec:
BMI=hmotnost/výška2
Do vzorce dosadíme hmotnost v kilogramech a výšku v metrech. Výsledek zaokrouhlíme na jedno desetinné místo a máme číslo, dle kterého se dozvíme, jak na tom naše BMI je. Musíme však počítat s tím, že je to pouze orientační, jelikož svaly váží více než-li tuk…
BMI se také někdy také nazývá jako Queteletův index, protože jej vytvořil někdy v 19. st. belgičan Adolphe Quetelet při práci na svém systému „sociální fyziky“.
Použití
Jak jsem již psala, slouží spíše jen jako jakýsi orientační bod, protože ignoruje stavbu těla po stránce svalové, proto se v klinické praxi obvykle používají přesnější testy jako měření tloušťky podkožního tuku.
BMI se také někdy také nazývá jako Queteletův index, protože jej vytvořil někdy v 19. st. belgičan Adolphe Quetelet při práci na svém systému „sociální fyziky“.
Použití
Jak jsem již psala, slouží spíše jen jako jakýsi orientační bod, protože ignoruje stavbu těla po stránce svalové, proto se v klinické praxi obvykle používají přesnější testy jako měření tloušťky podkožního tuku.
BMI je nejužitečnější pro průzkumy mezi širšími vzorky populace. Důvodem pro použití BMI je, že výpočet je rychlý, slouží k němu pouze váha a kilogramy. Proto ho musíme brát spíše jen jako jakési vodítko naší váhy.
Hodnoty BMI
V populaci se vyskytují hodnoty indexu v rozmezí od přibližně 15 (závažná podvýživa) až přes 40 (morbidní obezita). Přesné hranice mezi jednotlivými kategoriemi se liší dle názoru odborníků, ale všeobecně je BMI pod 18,5 považováno za podváhu, která může být výsledkem stravování či jiného zdravotního problému (anorexie, bulimie..), zatímco BMI nad 25 se považuje za nadváhu a nad 30 za příznak obezity. To vše platí pro dospělé osoby nad 20let.
Hodnoty BMI
V populaci se vyskytují hodnoty indexu v rozmezí od přibližně 15 (závažná podvýživa) až přes 40 (morbidní obezita). Přesné hranice mezi jednotlivými kategoriemi se liší dle názoru odborníků, ale všeobecně je BMI pod 18,5 považováno za podváhu, která může být výsledkem stravování či jiného zdravotního problému (anorexie, bulimie..), zatímco BMI nad 25 se považuje za nadváhu a nad 30 za příznak obezity. To vše platí pro dospělé osoby nad 20let.
V praxi se používají tyto hranice:
podváha: BMI ≤ 18,5
ideální váha: 18,5–25
nadváha: 25–30
mírná obezita: 30–35
střední obezita: 35–40
morbidní obezita: BMI > 40
podváha: BMI ≤ 18,5
ideální váha: 18,5–25
nadváha: 25–30
mírná obezita: 30–35
střední obezita: 35–40
morbidní obezita: BMI > 40
Musíme však stále brát ohled, že BMI je skutečně jen jakýsi pomocník při zjištění obezity. Např. kulturista může spadat do kategorie s BMI nad 30 a výše, ale u něj se to odvíjí od velkého procenta svalové hmoty. Zase starší člověk s menším podílem svalové hmoty může být dle BMI zdravý, ale přesto je ve skutečnosti obézní.
Zdroje: wikipedia.cz, ordinace.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat